Podporují nás

Nové tváře v našem spolku – nový mladí včelaři a včelařky – přicházejí s novými nápady a elánem, jak zlepšit podmínky pro včelaření v našem okolí. Již dva roky uvažujeme o spolkové výsadbě nějaké aleje nebo skupiny medonosných stromů. Ty jsou pro nás včelaře – nebo spíše pro naše včelstva – důležitým a nenahraditelným zdrojem včelí pastvy. Zvláště palčivé je pro nás téma v situaci, kdy staré lípy byly na většině veřejných míst v Krnově nahrazeny novou mladou výsadbou a vzrostlé stromy jsou pravidelně ošetřovány řezem tzv. „na babku“. Z městských zahrad také nenávratně mizí vzrostlé vysokokmenné ovocné stromy a nahrazují je zpravidla buď stromy a keře okrasné, často jehličnany a nebo zákrsky malého vzrůstu. To vše výrazně méně významné z hlediska včelí pastvy.

Bohužel se nám nepodařilo najít vhodné místo v Krnově nebo jeho blízkém okolí, kde bychom mohli takovou výsadbu medonosných dřevin zrealizovat. Vítáme tedy tuto výzvu a plánované protierozní pásy pro liniovou výsadbu dřevin v rámci chystaných komplexních pozemkových úprav. Jsme připraveni se o výsadbu a následnou péči postarat.

Pro zdravá a prosperující včelstva je druhově pestrá včelí pastva důležitým a nezbytným předpokladem. Dřeviny v krajině jsou vynikajícím doplňkem mnohdy sice vydatné, ale příliš jednostranné a velmi krátkodobé pastvy z polních plodin. Věříme, že zlepšení podmínek pro včelaření je celospolečenským zájmem stejně tak, jako zanechání krajiny v dobrém stavu i pro příští generace včelařů. Budeme rádi, pokud nás v našich aktivitách podpoříte.

Po prostudování rešerše Plánu společných zařízení pro komplexní pozemkové úpravy na k. ú Krnov – Horní předměstí a Opavské předměstí včetně mapových podkladů zaslaných dne 22. 1. 2017 panem Ing. Lukášem Matelou, Ph.D., je výbor Slezské ornitologické společnosti toho názoru, že realizace předkládaného projektu může významně přispět k podpoře místní druhové diverzity ptáků. Liniová výsadba autochtonních druhů stromů a keřů (výběr druhů by měl být konzultován s erudovaným botanikem) rozčlení homogenní prostředí, podpoří hnízdní a úkrytové možnosti lokální avifauny a navýší potravní zdroje ptáků v hnízdním i mimohnízdním období roku. Zároveň si ale dovolujeme upozornit, aby případná výsadba dřevin na cenná stanoviště (např. mokřadní louky apod.) byla s předstihem konzultována s odborníky v oboru botaniky a zoologie.
Výbor Slezské ornitologické společnosti zaujímá k výše řešenému projektu obecně pozitivní stanovisko.

Současná podoba krajiny je důsledkem výrazných lidských zásahů v posledních desetiletích – zejména scelování půdy po roce 1948 a nekontrolované výstavby v porevolučním období. Krajina se tak stává stále neprostupnější pro zvířata i lidské návštěvníky. Polní cesty jsou často rozorány a končí bez varování uprostřed polí. Vnímáme potřebu sladit více celospolečenské požadavky na krajinu jako veřejný prostor s ekonomickými zájmy zemědělských podnikatelů, kteří chtějí pochopitelně hospodařit maximálně efektivně. Klíčovým prvkem skautingu je pobyt a volný pohyb v přírodě. Nežádoucí úpravy pozemků (oplocování, nevhodná výsadba, živelná výstavba, chybějící cestní síť, legislativní omezení) však tomu mnohdy brání. V okolí Krnova, které je postiženo řáděním kůrovce, tak pomalu začínají chybět místa pro volný pohyb dětí – bez jakéhokoliv omezení a bez hluku od motorových pil a těžké lesní techniky. Výstavba severovýchodního (a v budoucnu i západního) obchvatu Krnova bude další výrazné omezení pro prostupnost krajiny.

Komplexní pozemkové úpravy jsou příležitostí pro obnovu historických cest a tvorbu nových remízků, mezí a pro výsadbu stromů, což přispěje k diferenciaci krajiny, nárustu biologické rozmanitosti a k celkovému zvýšení hodnoty krajiny. Doporučujeme věnovat plánovaným úpravám zvýšenou pozornost a nezapomenout na zájmy ochrany přírody a obyvatel i návštěvníků města.